Dutch Open 2010

O třetím březnovém víkendu se v útulném holandském městečku Alphen aan de Rijn konal jeden z nejvýznamnějších evropských ricochetových turnajů. Hostitelem klání bylo sportovní centrum JAWI, které je se šesti kurty největším ricochetovým střediskem na světě. Diváci i sami hráči tak žasli nejen nad samotnou hrou, ale i nad úžasně poskládanými sportovními prostory.

Česká výprava dorazila do Alphenu již v pátečních večerních hodinách a tak byl dostatek času na aklimatizaci. Někteří hráči dokonce volili noční přípravu přímo na kurtu, když si ustlali na kurtu číslo 4. Jako doma se výprava cítila, když zjistila, že na východových dveřích je nápis „DUWEN“. Toto slovo však nevyjadřuje směr, kterým se návštěvník ubírá, nýbrž znamená holandsky tlačit. Do předkola byli nalosováni tři čeští hráči Tomáš Alexa, Denis Hofman a Luděk Dvorský.  První dva své předkolo zvládli úspěšně a Luděk Dvorský měl zase štěstí když na něj zbylo jedno volné místo v hlavním 32 členném pavouku a stal se „lucky loserem“. Podle evropského žebříčku bylo nasazeno prvních deset hráčů. Z Čechů to byl na druhém místě Alan Mačor a na devátém Jan Pulkráb. Zbytek pole byl dolosován.

Většina českých hráčů své první kolo zvládla. Blýskl se mladý Jakub Šolín, který přešel přes místního Paula Twisterlinga. Taktéž proti domácímu hráči uhrál postup Martin Rudovský i Martin Vlach. V českém souboji porazil Jirka Kisvetr Denise Hofmana. Do druhého kola postoupil i Jan Pulkráb, který porazil domácího Jeroena Wolverse 3:1. Ostatním hráčům už se tolik nedařilo. Luděk Dvorský proti Johannesi Haeferovi moc šancí neměl. Za to vzorně bojoval. Michal Vondrák propásl dobrou příležitost k postupu, když podlehl domácímu Wiebe Sikkemovi. Tomáš Alexa si s Němcem Lohsem výborně zahrál a zápas si náležité užil, ale postup vybojovat nedokázal.

Mnoho vtipných situací přinesl fakt, že na všech kurtech byla posunutá tlačítka touchpadů zhruba metr ve směru k zadnímu sklu. Mnoho hráčů se tak postavilo na podání, chtěli si napsat bod, natáhli ruku a nenahmatali nic jiného než zeď. Nezbylo nic jiného než udělat krok vzad a znovu se vrátit dopředu. Bylo vidět, že mnoho nizozemských hráčů je na tento posun zvyklých a podávali rovnou zezadu.

Druhé kolo nabídlo mnoho pohledných a zajímavých zápasů. Bohužel na sebe opět narazili dva čeští hráči.  Jakub Šolín už musel boje o nejvyšší příčky přepustit Alanu Mačorovi. Martin Vlach předvedl proti velezkušenému Coenu Faberovi bojovný výkon, ale v koncovce zápasu využil mnohaletých zkušenosti domácí Holanďan. Hodně smůly si vybral Jirka Kisvetr. Ten hrál proti majiteli kurtů René Wietenovi. A jako by domácí hráč věděl na jakém kurtu jak hrát. Karty (čáry i rozhodčí) hrály proti Jirkovi. Ten se však nevzdával a předváděl bojovný výkon. O pár míčků šťastnější z kurtu odcházel domácí velikán. Zápas plný zvratů byl k vidění mezi Martinem Rudovským a Stephanem Rusdorfem. Martin vyhrál zcela jednoznačně první set a měl si jít pro vítězství. Ovšem pak zafungovala Rusdorfova uspávací strategie ala Franta Červenka a zápas se najednou začal ubírat opačným směrem. Martin podlehl. Těžký soupeř čekal na Honzu Pulkrába – mistr Nizozemí Lars van Coolwijk. Když však po vítězném prvním setu otočil Honza nakonec ve svůj prospěch i ten druhý a domácí hráč značně znervózněl, byla cesta do čtvrtfinále již otevřená. Tam však už pouť Honzy vzhůru skončila. Narazil na dalšího mistra ricochetové velmoci Johannese Haefera z Německa. Pravda, že se Němec v zápase musel ohánět, aby vyhrál, ale v koncovkách setů si držel pohodlný odstup.  Čest Čechů tak ve čtvrtfinále musel zachraňovat Alan Mačor. Tomu se postavil domácí Ronald Krol. Z toho udělal Alan pravého létajícího Holanďana, když ho honil z jednoho rohu kurtu do druhého.

Semifinále bylo dokonale národnostně poskládáno -Němec Haefer, Nizozemec Faber, Maďar Auer a Čech Alan Mačor. Auer, Faber, kliky bé, někdo musel z kola ven.  Johannes Haefer si bez větších problémů poradil s Zsoltem Auerem a stal se prvním finalistou. Stejně hladce se k Haeferovi přidal Alan Mačor, když vyprovodil Coena Fabera z kurtu výsledkem 3:0. Finále slibovalo zajímavou podívanou. Ještě předtím se uskutečnily dva velmi kvalitní zápasy. V boji o pátou příčku Jan Pulkráb porazil Ronalda Krola a v utkání o třetí místo předčil Zsolt Auer Coena Fabera. Na domácího hráče zbyla neoblíbená bramborová pozice. Na poháry, i když v menším provedení , dosáhl vítěz malého platu (33.místo) Koos Winkel a Jeroen Wolvers (17.místo). Oba hráči prohráli v turnaji pouze jeden zápas a to hned ten první. Winkel v předkole, Wolvers v prvním kole. Ze zbylých zápasů stojí za zmínku vydřené vítězství 3:2 Denise Hofmana nad Němcem Hambschem či výhra Michala Vondráka nad Martijnem Tielandem. Velmi napínavý souboj přinesla přestřelka dvou Martinů – Vlacha s Rudovským. Tento souboj byl na krev, pot a slzy. Nakonec neslzel nikdo, ale více důvodů k radosti měl Martin Vlach.

Očekávané finále přineslo pěkný a rychlý ricochet. Alan Mačor vstupoval do zápasu trochu nervózní, když ještě při rozehrávání trefil nevybíravě fotografa do fotoaparátu. To se Alane nedělá ! V začátku zápasu tahal za delší konec Alan. Zrychloval hru, chodil do volejů a soupeře překvapoval stropy. Zaslouženě vyhrál první set. Němec Haefer změnil v dalších setech hru a Alan začal ztrácet rytmus. Stropy Němec začal vybírat a vynutil si řadu chyb zkušenějšího Alana. 1:1. Ve třetím setu udělali oba hráči mnoho chyb a sada se rozhodovala až v samém závěru. Chvíli to vypadalo, že Alan set uhraje ve svůj prospěch, několika zbytečnými chybami se ale o zisk sady připravil. Čtvrtý set měl podobný průběh. Opět vyrovnaná koncovka a opět ten samý scénář. Johannes Haefer se stal zaslouženým vítězem Dutch Open 2010, když ve finále porazil Alana Mačora 3:1.

Krásnou podívanou přinesl i turnaj žen. Zúčastnilo se ho 10 žen, které byly na začátku rozlosovány do dvou skupin. První skupinu ovládla Michaela Volfová, když ve čtyřech utkáních prohrála jediný set. Za ní skončila domácí Nadia Saidi, která si až na Míšu poradila se všemi ostatními hráčkami. V první skupině se neztratila ani Míša Kuderová, když si svými výkony vysloužila dvě výhry nad Maďarkou Fustos a Nizozemkou Hommersom. Ve druhé skupině byla suverénní Nizozemka Anka Hendriks. Ve výborném světle se prezentovala Simona Hegerová, když třemi výhrami vybojovala druhé místo ve skupině. Veprostřed skupiny se umístila zlepšující se Dana Bosáková, která porazila zbývající dvě hráčky Helenu Dittmar a Marielle Verboom. Z prvních dvou hráček vzešly semifinálové dvojce. Zbylé ženy hrály o konečné umístění. V boji o pátou příčku zde překvapilo vítězství Dany Bosákové nad Míšou Kuderovou. V prvním semifinále si nic nedarovaly dvě domácí hráčky. Anka Hendriks si výborným pohybem na kurtu a vyzrálou hrou zasloužila výhru nad srdnatou bojovnicí Nadiou Saidi. Ve druhém semifinále na sebe narazily dvě kamarádky. Kamarádství však muselo jít stranou a tak Míša Volfová v zápase se Simonou Hegerovou sebevědomě vykročila za ziskem titulu. O ten hrála ve finále s Ankou Hendriks. Ta Míše statečně vzdorovala. V každém setu si uhrávala stále více bodů, ale ráznou odpověď na nevyzpytatelné kraťasy nenašla. Michaela Volfová po zásluze vyhrála celou ženskou část turnaje.

Turnaj byl vydařený po všech stránkách. Hráči zejména ocenili možnost bezplatného ubytování přímo ve sportovním centru, občerstvení během turnaje, výborné snídaně a především lahodný raut. Někteří hráči a hráčky využili i ostatních volných služeb centra jako např. aerobiku či badmintonu. Po organizační stránce byl turnaj perfektně veden nyní nehrajícím šéfem holandské asociace Johanesem Remmersem.  Turnaj byl zajisté hoden dlouhého výletu přes půl Evropy a především obrázek šesti kurtů vedle sebe (a nad sebou) zůstane dlouho uložen v paměti všech účastníků.

Jan Pulkráb
RC Oliver Jindřichův Hradec