Komentář k letos poslednímu turnaji Super A

Komentář k Super malému a - turnaji z Pece pod Palmovkou

Se Árnymu z Pícky pod Sněženkou divím, že se mu nechtělo blokovat celý hotel VERTIKÁL pro devět hráčů a dvě hráčky a že ukecal palmovkáře ke změně místa konání turnaje do Prahy. Pár hráčů se dohlásilo a nakonec se konala, sice menší, leč príma ricochetová sobota!

12 hráčů hrálo turnaj na dvě porážky, ale pořadatel tím moc potlesku nesklidil. Čím kratší turnaj, tím asi lépe. Diskuze nad strategií turnaje na 2 porážky nebraly konce.

Děvčata hrála povětšinou 4 utkání každá s každou, jen Simča, otlučená už jako píšťalička, v předvečer cesty na Dutch open, raději turnaj ukončila kapánek dříve, by ochránila zbytek svejch oudů. Jó, ženský ricochet je náročný sport. Trenéři děvčat mají před sebou ještě dlouhou cestu k výuce bezpečné hry.

Vyhrála Kristýna Juristová. Cenu pro vítězku turnaje v podobě osobního vozidla Maserati od neznámého sponzora si bohužel nestačila převzít, anšto pospíchala domů. Cena propadla pořadateli. Druhá v pořadí, Radka Dcerková si odnesla profibotky na ricochet. Hanka, zvaná Perníkářka, na svém prvním turnaji žen uhrála 3tí místo; uhrála i jeden set na vítězku turnaje. Snad se jinak děvčatům, letos poslední, turnaj líbil.

A teď kluci. V prvním kole na sebe narazily 2 poměrně vyrovnané dvojice. Honza Schmidt, ač první set vyhrál, utkání s Martinem Haluzou nakonec nezvládl. Odveta za předchozí turnaj se mu nepovedla. Martin Šerák – pověstný tím, že vyhrává hlavně turnajová platé, začal turnaj netradičně a první kolo vyhrál. To si naběhl, měl zachovat svou osvědčenou strategii. Kdyby býval byl prohrál, určitě by se býval byl do finále dostal odspodu. Nakonec skončil Superpátý.

Ve druhém kole proběhlo urputné utkání mezi Milanem Synkem a Martinem Haluzou 3:2 a mezi Michalem Brňákem a Martinem Šerákem (3:1).

Třetímu kolu dominovalo utkání M.Brňák – Kisvetr, které Jirka po tuhém boji vyhrál 3:1.

Ve 4. kole spodního pavouka jsem viděl pěkné, a od unavených hráčů stále férové, utkání Synek – Šerák. Nervydrásající utkání (i pro rozhodčího) téhož kola proběhlo mezi mladými oddílovými kolegy – Jirka Žádník nakonec prohrál s Michalem Brňákem 11:17 v 5tém setu.

Nejvíce utkání odehrál Martin Haluza – 5 utkání – také přijel z největší dálky a Dalibor Sova – ten doběhl až na dno svých sil – není divu – odehrajíce 22setů, což byl absolutní rekord dne.

Vítězi turnaje  Petru Novákovi stačili k vítězství jen 3 utkání a poměr setů 9:1. Kdo se k němu chtěl doboustovat, dostropovat či dolajnovat ze spodního pavouka, tak toho už stejně porazil v hlavním pavouku. Odvezl si křišťálový pohár, boty a cennou publikaci J.Plamínka – Úmění vyhrávat, aniž by někdo prohrál. Jak by nevyhrál, když mu přišla fandit i jeho mladá paní s jejich kojencem.

A jak dopadl systém na 2 porážky? Podle mne se osvědčil! Hráči se seřadili podle výkonnosti, nikoliv podle losu. Poražení, kteří by jinak skončili na 9-11 místě, měli možnost si v tomto turnaji polepšit. Honza Schmidt měl být 9-12, vybojoval si 7mé. Nejvíce toho využil Jirka Žádník, namísto 9-12 skončil 6tý. Quod erat demonstrandum.

Na systém turnaje vlastně „doplatil“ jen Michal Vondrák, který z pozice 1.- 8. hráče turnaje, klesl na 11 místo. Ještě že to bral jako přípravu na hlavní turnaj víkendu – turnaj o Pohár PalmovkyJ. Quod non erat demonstrandum. Tak nevím? Bude se ještě tento systém používat? Co na to VV? Co na to Tleskač?         

Jarda Rudovský-už super A hráč, too.

Jaroslav Rudovský