Mistrovství Evropy v ricochetu

Česká republika si drží pověst ricochetové velmoci. 21. a 22. listopadu se v nizozemském Hertogenboschi rozdávaly evropské tituly v ricochetu. Hlavní roli při předávání cen hráli jako obvykle na velkých turnajích Češi. Ti si odvezli všechna důležitá umístění. Při neúčasti čtyřnásobného mistra Evropy Miloše Pokorného splnil roli favorita Jan Koukal, který po svém vítězství na Mistrovství republiky nenašel přemožitele ani na evropském kolbišti. Mezi ženami s velkým přehledem kralovala Eva Feřteková. Celkově se evropského šampionátu zúčastnil rekordní počet 18 českých hráčů a hráček.

Hráči byli poněkud neobvykle rozděleni do dvou výkonnostních skupin. Celkem se tak hrálo o tři vítězství – muži A, muži B a ženy. Ženy byly rozlosovány do dvou skupin, kde hrály systémem každá s každou. Po odehrání skupin se ze dvou nejúspěšnějších hráček ve skupinách vytvořily semifinálové dvojce a ostatní ženy hrály křížem o konečné umístění. Druhá výkonnostní skupina mužů byla hrána klasickým šestnáctkovým pavoukem. Muži bojující o nejcennější vavříny zápasili taktéž v 16-členném pavouku. 9 hráčů si však muselo ještě účast v nejlepší šestnáctce vybojovat v předkole. Složení dvojic v předkolech bohužel svedlo dohromady většinou hráče stejné národnosti. Obzvláště čeští hráči měli na vzájemné souboje smůlu. Nejenže spolu hráli Češi, ale ještě Češi ze stejného centra. A tak na sebe narazili jindřichohradečtí Sobotka a Pulkráb, hráči Palmovky Rudovský a Malý a ve druhém kole si to rozdali táborští Mačor s Kindlem.

O smolném losu by mohla vyprávět i maďarská jednička Zsolt Auer. Tomu byla hned v předkole vystavěna stopka v podobě Jana Koukala. Ten Maďara bez větších potíží a jediné vypocené kapky potu porazil 3:0. Sítem předkola neprošel po bratrovražedném souboji ani Jan Pulkráb, který zkušenějšímu Petru Sobotkovi dlouho vzdoroval. Když už se zdálo, že se bude rozhodovat až v pátém setu, využil favorizovaný Sobotka pár zaváhání svého mladšího soka a vybojoval pro sebe účast mezi nejlepšími šestnácti. V dalším oddílovém souboji přehrál vysoko mířící Radek Malý kolegu Martina Rudovského po oboustranně pěkném výkonu 3:0. Z původně třech jindřichohradeckých hráčů mohl do druhého kola dále  pokračovat pouze jeden. O tom, kdo to bude, rozhodoval souboj mezi dvěma Petry – Sobotkou a Huškem. Tentokráte vyhrálo dravé mládí a favorizovaný Hušek se mohl těšit na dalšího soupeře v nejlepší osmičce. Honza Koukal si

s přehledem poradil s Nizozemcem Lasmarem van der Waalsem, stejně jako Alan Mačor s rovněž místním Frankem Kreijzerem. Jarda Kindl pokračoval v odbíjení domácích hráčů, když 3:0 porazil jednoho z nejlépe hrajících Nizozemců Coena Fabera. Ani proti německému Johannesu Häferovi neuspěl další domácí hráč Bas van Coolwijk. A tak jediní domácí hráči, kteří postoupili do druhého kola, byli ti, kteří vzešli z čistě nizozemských soubojů. Těmi šťastnými byli Martin Wiedenhoff a Lars van Coolwijk. Nejzajímavější podívanou prvního kola však přinesl další český souboj – Radek Malý a Honza Veselý. Nabuzený Malý si na skalp Veselého brousí zuby už delší dobu a tak sliboval zápas velký náboj. V prvním setu však fanoušci Radka Malého museli být průběhem hry zklamáni. Mladší Honza na kurtu jasně dominoval. Během pár okamžiků však mohlo být vše jinak. Po nepovedeném boastovém úderu Radka Malého trefil míček nechtěně Honzu do oblasti oka a náhle šel výsledek zápasu stranou. Všichni se začali strachovat o zdraví zraněného. Po ošetření, zaledování a půlhodinové zdravotní přestávce naštěstí mohl mladý Veselý ve hře pokračovat. Po tomto nepříjemném zásahu se Honza nemohl dostat zpět do tempa zápasu. Nakonec oba ricochetisté předvedli divákům napínavou pětisetovou bitvu, ve které Radek Malý Honzovi často zatápěl. Lehké to neměla ani rozhodčí zápasu Eva Feřteková. Oba hráči si na kurtu nedarovali jediný centimetr čtvereční zadarmo a tak musela rozhodčí rozhodovat mnoho sporných letů a stroků. V pátém setu měl opět navrch favorit Veselý a tak musí Malý dál pokračovat v broušení zubů na tento cenný skalp.

Druhé kolo – další bratrovražda. Ostřílený Alan Mačor si ve třech setech poradil s oddílovým kolegou Jardou Kindlem. Ten byl ostřelován jak zkušenostmi staršího soupeře, tak míčky mířícími z jeho rakety. Honza Koukal po vyřazení Maďara a Holanďana už tentokrát musel vyřadit krajana. Odnesl to Petr Hušek, který sice podal slušný výkon, ale k vítězství měl daleko. Jan Veselý si bez problémů poradil s domácím Martijnem Wiedenhoffem a Němec Häfer si postup do semifinále zajistil výhrou nad dalším domácím hráčem Larsem von Coolwijkem. Obě semifinálová utkání byla vcelku jednoznačnými záležitostmi. Český veterán Mačor nedovedl držet krok s Koukalem a Veselý se sice zapotil, ale i tak si pohlídal výhru 3:0 nad Häferem. Složení finálové dvojice bylo jasné – Jan Koukal vs. Jan Veselý.

Ve spodních patrech pavouka se zrodilo malé překvapení v podobě vítězství Jardy Kindla nad unaveným Petrem Huškem. Tomu se nepodařilo udržet koncentraci a i díky vlastním chybám prohrál. Jarda Kindl tak zaslouženě obsadil konečné 5. místo. O deváté místo se prali Petr Sobotka s Radkem Malým. Ten si před tímto utkáním poradil s vysokým Holanďanem Wietenem. Jak Wieten tak hlavně Malý výtečně  bavili publikum svými povedenými kousky. Malý nakonec vyhrál i souboj se Sobotkou a obsadil devátou příčku. Mezitím se pavoukem béčkové části mistrovství prokousávali další dva Češi, nadějný trutnovský junior Jakub Šolín a pražský Honza Schmidt. Oba si přesvědčivě razili cestu až do finále. Zde se zdálo, že vítězství pro sebe uzme mladý Jakub Šolín. Ten vedl už 2:0 a málokdo v tu chvíli pochyboval o jeho výhře. Bojovný Honza Schmidt se však chtěl o vítězství ještě poprat a i díky velké podpoře publika se mu podařilo vybojovat třetí set. Ve čtvrtém setu měl junior Šolín 3 matchbally, ale když je neproměnil a ztratil čtvrtou sadu poměrem 21:20, chopil se zlepšující se Schmidt příležitosti a v pátém setu vybojoval cenné vítězství.

Odpadlíci, kteří neprošli předkolem, se systémem tříčlenných skupin utkali o 17. až 25. místo. I zde dominovali čeští odpadlíci. „Reno Raines“ Martin Rudovský a renegát Jan Pulkráb si ve skupinách vedli nejlépe a obsadili 18. respektive 17. příčku.

Mezitím bojovaly ženy ve dvou skupinách. V jedné se sešly hned čtyři české hráčky, ve druhé statečně osamoceně bojovala Simona Hegerová. „Českou“ skupinu podle očekávání  vyhrála Eva Feřteková před Míšou Volfovou. Těsně za nimi skončila juniorka z Trutnova Martina Kopecká, která zanechala na turnaji velmi dobrý dojem potvrzený ziskem konečného pátého místa. Druhou skupinu ovládla domácí Anka Hendriks. S ní do semifinále postoupila Maďarka Virág Vesus. Semifinálová utkání byla hrána křížem. Druhá ve skupině Michaela Volfová i Eva Feřteková si se svými soupeřkami bez problému poradily a tak si zopakovaly souboj ze skupiny. Tentokráte už se ale hrálo o evropský trůn. Pomyslnou korunku a žezlo získala dle veškerých očekávání Eva Feřteková.

Cenné zkušenosti sbírali nováčci v českém výběru. Simona Hegerová statečně vzdorovala hře svých zahraničních soupeřek a zejména v zápase s Manuelovu Feith odvedla velmi solidní výkon. Ani Dana Bosáková nezanechala špatný dojem. Jakub Šolín se bezesporu na evropském poli taktéž neztratil. O jeho oddílové kolegyni Martině Kopecké nemluvě. Výkony nováčků jsou příslibem kvality do budoucích mezinárodních klání.

Očekávanému finále předcházelo klání o třetí místo. Alan Mačor má s Němcem Häferem kladnou bilanci vzájemných zápasů a tak se předpokládalo jeho vítězství i v tomto důležitém utkání. První set probíhal podle předpokladů. Od druhého setu se však začaly dít věci. Alanovi odešlo podání a nakonec se na dlouhou vycházku vydala i přesnost jeho úderů. Hrálo se ve velmi vysokém tempu a Němec od druhého setu vypadal, že odpadne. Ale držel se dál. Dal do zápasu vše a po zásluze českého borce porazil 3:1.

Vyvrcholením celého mistrovství bylo očekávané finále Veselý : Koukal. Díky projekci bylo možné finále sledovat nejen přímo před kurtem, ale i v zázemí sportovního centra. A bylo se na co dívat. Rychlost a délka výměn byla strhující. V prvním setu Honza Veselý dlouho druhého Honzu proháněl. V koncovce byl však úspěšnější favorit. Ve druhém setu „Veselka“ do „Koukiho“ bušil, jak to jen šlo. Často vyslal nechytatelnou dělovku, ale v tu ránu se za míčkem objevila raketa soupeře, která ze zdánlivě nezvládnutelného míčku vykouzlila milimetrově přesný kraťas. Druhý set patřil stejnému hráči jako ten první. Třetí set už vypadal trochu jinak. Honza Koukal jako by trochu polevil. Z publika se uprostřed setu za vyrovnaného stavu ozvalo: „Pojď, pojď, zaber ještě!“ Honza Koukal se se svým obvyklým stydlivým úsměvem zeptal, kdo že má přidat. Na to se z publika ozvala odpověď: „No ty uber.“ A Honza jako by částečně uposlechl. Vzorný to hráč. Nelze nezmínit fakt, že při finále prasklo celých šest míčků a že vedle obou aktérů zápasů se zapotil i hlavní podavač nových míčků Jarda Kalaš. Výměna míčků byla nepříjemná pro oba hráče, protože pro ně bylo obtížné dostat se zpátky do tempa. Ale přece jen byly přestávky na opětovné rozehřátí míčku větší výhodou pro Honzu Veselého, který mohl po fyzicky velmi náročných výměnách nabrat dech. Možná i tento fakt dopomohl Veselému k zisku třetí sady v poměru 16:13. Kdo doufal, že čtvrtý set zápas ještě více zdramatizuje, musel být zklamán. Koukal opět oslňoval pohybem na kurtu arychlostí reakce na precizně zahrané balóny Veselého. Pravda, že Veselý už občas začal nacházet zbraně na Koukalovu hru, ale ani tak neodvrátil těsnou prohru o dva  body a celkově skončil zápas výsledkem 3:1 ve prospěch favorita Honzy Koukala. Ten si tak po republikovém prvenství, připsal i to evropské. Vítězství  to bylo vskutku zasloužené.

Ricochetové mistrovství Evropy bylo v některých fázích poznamenáno slabší organizací. Ta byla v rukou IRF (Mezinárodní ricochetová federace) a zcela neodpovídala mimořádné důležitosti této události. Ale jelikož byla česká výprava nadmíru úspěšná a splnila veškerá svá očekávání, mohly se v přátelské atmosféře slavit všechny úspěchy výpravy. Doufejme, že výprava na březnové Dutch Open nebude o nic menší a úspěšnější než ta současná. Čeští hráči opět potvrdili kvalitu českého ricochetu.

Jan Pulkráb, RC Oliver Jindř. Hradec