Mistrovství republiky v Pardubicích má nečekaného vítěze. Mezi ženami vítězkou Míša Volfová

Stejně jako minulý rok, tak i letos se ve městě perníku sešli hráči a hráčky ricochetu, aby se utkali o titul mistra, respektive mistryně republiky. Několik předních republikových hráčů se turnaje zúčastnit nemohlo, a tak byl hlavním favoritem na zisk mistrovského titulu čerstvý vítěz Czech Open, Láďa Tesárek.

Mistrovství republiky je tradičně posledním turnajem sezóny a organizátoři si této ricochetové tečky byli patřičně vědomi. Také proto nebyl tento turnaj pouhou nadílkou extra bodů do tabulky, ale také nadílkou hodnotných cen nejen za obsazení předních příček.

Na dvou ricochetových kurtech, obklopených bowlingovou dráhou zleva, bohatým rautem, barem a odpočinkovou zónou útočící na unaveného ricochetistu zprava, zahájily turnaj první dva páry v souboji o doplnění přední šestnáctky pavouka. Miky Vondrák si odehrál své poklidné utkání s Ladislavem Tesárkem a pak se v klidu a míru odporoučel zabojovat o plate.

Taktéž v předkole se musel sklonit Martin V. před Martinem V. (Volf:Vlach 3:0). Domácí pardubičtí hráči uspěli v začátku turnaje na 50%. Tomáš Marek vyzrál na statného jinocha Adama Širokého 3:0. Stejným výsledkem si v předkole poradil i vytrvalostní hráč malé postavy a bujarého vlasu Filip Rolenec s jinak dobře hrajícím Ondřejem Veselým. O poznání větší štěstí měli Michaela Volfová a Martin Šerák, kteří postoupili do první šestnáctky bez boje. Dva hráči z Trutnova se vinou zdravotních komplikací nemohli k pomyslným startovacím blokům postavit.

S cílem nahlédnout do první šestnáctky přijel na turnaj i další junior z Tábora, Petr Motalík. A díky vítězství 3:0 nad Jirkou "Džórdžem" Krůčkem se mu to povedlo. Stejně úspěšně si vedl i trutnovský Martin Nohejl. Ten však hned v dalším kole narazil jako kosa na kámen. S Honzou Pulkrábem si otupil hrany rakety a prohrál 0:3. Že Míša Volfová nehrála i mezi muži jen náhodou a že jim umí pěkně zatopit, ukázala v zápase s Petrem Sedláčkem. K vítězství měla blízko blizoučko, ale mezi prsty jí uplavalo.

Další velké překvapení viselo na vlásku v zápase mezi Petrem Motalíkem a Jirkou Kisvetrem. Kdo čekal jednoznačný průběh, musel se velmi divit. Petr, ač pár míčků od vítězství, nakonec neudržel pevné nervy a v cílové rovince ztratil nadějný náskok v pátém setu.

Ve vypjatém souboji mezi Edou Kočvarou a Martinem Volfem již nerozhodovala zkušenost. Martin dokázal v důležitých chvílích zápasu Edu přetlačit a postupně na sebe bral roli černého koně turnaje. Tu potvrdil vítězstvím ve čtvrtfinále nad domácím Martinem Šerákem. Nejočekávanějším utkáním prvního dne bylo čtvrtfinále mezi matadorem Láďou Tesárkem a mladým dravcem Petrem Novákem. Jako si hráči amerického fotbalu podbarvují oči, podbarvil si Láďa pravou nohu. Až na první prohraný set tato strategie s otejpovanou nohou dokonale zafungovala.

Dramatickou bitvu o semifinále předvedli "bratři v triku" Jirka Kisvetr s Romanem Cenkem. Jirka rozjel svůj ohňostroj úderů naplno hned od začátku, a když už vedl 2:0, zdálo se být vše jasné. Pak ale Roman řekl "ne". Někteří přihlížející tvrdí, že řekl něco jiného. Důležité však bylo, že zvládl nepříznivý výsledek otočit a radoval se tak z postupu mezi první čtyři.

V dolní části pavouka málem klopýtnul Martin Portl. Udělal to, co se nikdy nikomu nevyplatilo. Podcenil Filipa Rolence. Mezi stěnami začal létat nejen míček, ale téměř stejnou rychlostí i Filip, který doběhl i míče, které si již šel Martin zapisovat jako vyhrané. Lépe se však nakonec na kurtu zorientoval právě Martin, který využil znalost domácího prostředí a do dalšího kola postoupil jako vítěz. Filip mu to nejspíš nechal s tím, že celé mistrovství během pár let asi stejně vyhraje.

Co se atraktivnosti zápasů týká, nezůstávali pozadu ani hráči vyřazení v předkolech. Systémem hry každý s každým si zápasové nadílky v utkáních na dva vítězné sety užívalo šest hráčů z nichž se postupně do popředí prokousával junior Adam Široký a Martin Vlach. Martin hnán naléhavým pocitem, že ho sledují budoucí generace ricochetistů, podával na kurtu sympatické výkony, přesto vždy zůstával člověkem a nejednou soupeři přiznal sporný míč. Suverénní Adam Široký oproti tomu nenechával nic náhodě a bez ztráty jediného setu směřoval na post v rámci dolní tabulky nejvyšší.

Mezi zápasy mužů byla postupně vkládána klání žen. Všechny zúčastněné hráčky měly možnost potenciálním ziskem bodů z tohoto turnaje dosáhnout na stupně vítězů a odvézt si tak ocenění za celou sezónu. Favorizovaná Míša Volfová postupně přehrála všechny své soupeřky a nenechala nikoho na pochybách, že jí průběžné první místo v žebříčku žen náleží právem. Míša Kuderová, poháněna mohutným povzbuzováním mohutného Jirky Kisvetra, předváděla bravurní nízké lajničky, čímž k pozornosti strhla i zbytek publika. Svou poctivou přípravou nejen na ricochetových kurtech se domohla ke třetímu místu po vítězství nad Karolínou Menouškovou. Druhá skončila domácí Hanka Bacílková, která podlehla pouze Míše Volfové. Hanka prokázala veliký přehled na kurtu a její tvrdé returny pořádně pocuchaly nervy i borcům v mužské části turnaje.

Po večeru plném soutěží v bowlingu, kulečníku a fotbálku a v neposlední řadě i kouzel profesionálního kouzelníka se ve třetím kole ve druhém dni turnaje střetli Honza Pulkráb s Láďou Tesárkem. V publiku se začalo mluvit o předčasném finále. Láďa vstoupil na kurt jako vždy s kamenným výrazem v obličeji a plně soustředěn na výkon. Věděl, že tentokrát se nebude hrát jen v tréninkovém tempu a pod neutrálním výrazem jistě skrýval i starosti se svým zraněním. Láďa se s nepřízní osudu popral statečně, jeho výkon ovšem nestačil na překvapivé stropy a zkracovačky stále častěji rukou pumpujícího Honzy. Radost z postupu do finále mistrovského turnaje kazila jen bolestivá gesta odstupujícího Ládi.

Stejně jako v prvním kole měl i v kole třetím veliké štěstí Petr Sedláček, kterému se nedostavil soupeř Petr Novák. Druhý hrací den přišla místo Petra pouze sms, že do dalších soubojů již nezasáhne. Petr Sedláček tak má s Petrem Novákem stoprocentní bilanci a s výhrou bez boje postoupil do utkání o konečnou pátou příčku.

Veškeré naděje na účast ve finále utnul černému koni turnaje Martinu Volfovi do té doby nenápadný Roman Cenek. Pro Martina to zároveň znamenalo poslední odehrané utkání, protože se ve čtvrtém kole nesešel se zraněným Láďou Tesárkem. Ten svým zraněním po souboji s Honzou Pulkrábem podlehl a předčasně si odjel užívat krásného slunného počasí. Martin Volf se tak po prohraném semifinále mohl předčasně radovat z krásného 3. místa, které si díky svému hernímu stylu a urputnosti právem zasloužil.

Eda Kočvara tentokráte bez větších emocí přijal porážku od Tomáše Marka a v posledním kole v žertovné atmosféře provázené místy až exhibičními finesami vždy rozdílem pár bodů překonal Martina Nohejla. Martin po celou dobu turnaje vynikal nejen ostrými stropy zahrávanými z každé pozice, ale také ostrými vtipy, kterými nás po celý víkend rozveseloval. Díky Martine.

Jako náhrada za Petra Nováka zaskočil do posledního kola Petr Sedláček proti zklamanému Jirkovi Kisvetrovi. Jirka zřejmě ještě kdesi na dovolené, nechal Petra uhrát dva sety, ovšem ve třetím setu se Petr tolik spoléhal na vítěznou spáru, až ho Jirkův return zastihl dokonale nepřipraveného. Jirka se okamžitě chytil příležitosti a celé utkání obrátil ve svůj prospěch. Po delší dovolené a prodělané nemoci si ale Jirka nemusí vůbec zoufat. Probojoval se na konečné páté místo.

Na druhém kurtu zatím posbíral všechny potřebné body Martin Vlach, na kterého nestačil ani bájný Adam Široký, a Martin si tak vysloužil pohár pro vítěze spodní tabulky. Po právu ho dal potěžkat svému synovi, který tátovi celou dobu držel pěsti.

Téměř posledním zápasem turnaje se stalo tolik očekávané finále, totiž souboj mezi Honzou Pulkrábem a Romanem Cenkem. Roman vstoupil na kurt zcela bez respektu a dlouho sváděl s Honzou vyrovnaný souboj. Kluci postupně ukazovali to nejlepší z ricochetu, a nezůstávalo tak jen u krátkých výměn. Honza byl postupně nucen k různým změnám svého herního stylu, což ovšem Romana dostávalo nejen pod fyzický tlak. Roman se sám na sebe často rozčiloval a také ukázal, jak kvalitní je ve skutečnosti jeho herní nástroj. To když jím mrštil o zem a raketa se mu překvapivě se zaduněním vrátila zpět do ruky. Roman se, povzbuzen tímto nečekaným trikem, vrátil zpět na příjem, nedokázal však již tvořit hru, a tak podlehl právě nastalému mistru republiky Honzovi Pulkrábovi v poměru 3:0.

Soustředění diváků na finále okamžitě využili Míša Volfová s Markem Slezákem, kteří si to v posledním zápase rozdali o 15. místo. Marek bral nakonec i porážku v pátém setu o dva body s úsměvem.

Na celém mistrovství vládla skvělá atmosféra, kterou vytvořili organizátoři turnaje Martin Portl, Hanka Bacílková a další pomáhající společně s personálem OK Sportcentra. Dík jim patří za hodnotné ceny za turnaj i v tombole, skvělou organizaci a další ricochetovou i nericochetovou podporu. Za podporu turnaje organizátoři i hráči děkují sponzorům, kteří se v nemalé míře zasloužili o úspěch akce. Sponzory byli: Eda Štěrba-Potraviny Sadská, Big Shock, Plzeňský Prazdroj, Oliver, Coca Cola a Uniqua.

Po rozdání cen jak v ženské, tak v mužské části turnaje si vzal slovo předseda ricochetového svazu Jirka Kisvetr. Poděkoval hráčům za účast na mistrovství i na turnajích v celé sezóně, pozval hráče na nadcházející mezinárodní turnaj v Maďarsku a vyhlásil nejlepší hráče a hráčky za celou uplynulou sezónu. Více o konečném pořadí na webu ČRA. Sezóna 2011/2012 je u konce. Ať žije sezóna 2012/2013! Těšíme se na účast hráčů v příští sezóně, která začne koncem září a bude okořeněna unikátní ricochetovou událostí – listopadovým mistrovstvím světa.

Společnými silami Petr Sedláček a Jan Pulkráb