Czech Open 2010 aneb sváteční dny ricochetové

Třetí květnový víkend byl jako každý rok vyhrazen mezinárodnímu ricochetovému turnaji Czech Open. Už poněkolikáté se tento pomalu již veleslavný turnaj odehrával v Praze ve Světě pod Palmovkou, kde zakořenil nejen díky třem kurtům, ale i díky velmi kvalitnímu zázemí a organizaci. Tentokrát pomalu ani tři kurty nestačily, protože po předchozích vydařených ročnících dorazilo celkem přes padesát hráčů a hráček z Česka, Nizozemí, Německa a Maďarska.

Již od prvního kola se hrál kvalitní a napínavý ricochet. A nechyběla ani překvapení. Jedním z nich byla prohra zkušeného harcovníka Petra Sedláka s Nizozemcem Jim Wah-Chungen. Junior z Jindř. Hradce Jakub Valenta okusil poprvé atmosféru velkých turnajů. Na prknech velké mezinárodní scény ho velmi ostře uvítal Radek Malý. Však on mu to Jakub za pár let oplatí. Petr Sedlačík si bez větších problémů poradil se známým ricochetovým jménem Ronem Haansem z Nizozemí. Svého krajana pomyslně pomstil Jeroen Wolvers, který ve velmi vyrovnaném utkání vyřadil z bojů o prvních 32 míst Martina Šeráka. Z Martina Šeráka se tak jako tak, stal v posledních letech specialista na vítězství v platech. Do druhého kola zaslouženě nakoukl Milan Synek díky výhře nad Tomášem Alexou.

V kole druhém nejvíce zaujal heroický výkon Maďara Andráše Csaly. Ten na svém herním projevu za posledních pár měsíců hodně zapracoval a byl Petru Sedlačíkovi dlouho vyrovnaným soupeřem. Další velmi vyrovnaný zápas odehrál Nizozemec Wolvers, který však tentokrát podlehl těsně Němci Rusdorfovi. Zajímavou zápletku přineslo střetnutí dalších dvou cizinců. Němec Hambsch již vedl nad svým sokem Jimem Wah-Chungem 2:0 a Nizozemec byl již na odpis. Pomohl mu však zásah shůry, konkrétně zásah pořadatele. Bylo totiž třeba uskutečnit plánované společné foto. Než se podařilo před fotoaparát nahnat přes 50 účastníků, byl již Nizozemec zase plný sil a elánu. Kdo ví, jestli dokonce neměl domluvených několik hráčů, kteří s příchodem na focení velmi otáleli. Výmluva, že o focení nevěděli, byla velmi laciná :-) Nizozemec každopádně další tři sety vyhrál a Němci Hambschovi zbyly jen oči pro pláč…spíše však používal divokou gestikulaci rukama k vyjádření vzteku. Ač nevyhrál, rozhodně ve druhém kole nezklamal ani trutnovský junior Jakub Šolín, když po boji podlehl Martinu Rudovskému. Jeho oddílový juniorský kolega Denis Hofman se proti silnému Nizozemci Wietenovi také úporně snažil, ale na dlouhána byl příliš krátký (a možná i málo široký a nedostatečně bystrozraký).

V šestnáctce už se hrálo o hodně. Favorité postupovali vcelku hladce. Odnesl to například i Jiří Kisvetr rychlou prohrou s Alanem Mačorem.  Překvapivě hladce si poradil i Jarda Kindl s Danem Růžičkou. První napínavou pětisetovou bitvu ve třetím kole předvedl Martin Vlach, který porazil Nizozemce Fabera. Velkou příležitost nevyužil Martin Rudovský, když hnán početným davem fanoušků nedokázal porazit Nizozemce Wietena a podlehl velmi těsně v pěti setech. Nejhezčí zápas prvního dne teprve měl přijít. Stal se jím souboj Petra Huška s Radkem Malým. Opět na sebe narazily dva styly. Tvrdá a precizní hra Petra Huška v posledních vzájemných kláních na neúnavné nohy a mysl Radka Malého nestačila. Tentokrát však Radek Malý narazil. První set jako obvykle prohrál, ale jestli někdo čekal, že se hra ve druhém setu otočí v jeho prospěch, velmi se mýlil. Ve druhém setu dostal ještě více do těla než v setu prvním a s černým koněm turnaje Malým to v tu chvíli nevypadalo vůbec dobře. Třetí set byl taktéž dlouho vyrovnaný, ale když Hušek krátce povolil, Malý toho využil a zápas ještě zdramatizoval. Huškovi postupně začaly docházet síly, což byla voda na mlýn maratonce s boxerským instinktem Malého. Ten postup opravdu vydřel, když zabral v poslední možnou chvíli. Škoda, že Petr Hušek nemohl dál bojovat o přední příčky, protože ani on by se v dalších bojích rozhodně neztratil.

V nižších patrech pavouka si Jirka Kisvetr spravil chuť dramatickou a emotivní výhrou nad Danem Růžičkou a Martin Rudovský prohrál i svůj druhý pětisetový zápas s neudolatelným německým pavoukem Rusdorfem. Svou formu nakonec prodal i Maďar Csala, když zaskočil Petra Sobotku. Ten se již začal připravovat na večírek a pozdní zápas ho evidentně vyvedl z rytmu. Rytmus však nescházel Martinu Rudovskému, který když nezářil ten den na kurtu, zářil alespoň na tanečním parketu. Tam rozproudil vír mezinárodního souznění. Poslední hrací den zakončil na kurtu výhrou nad Němcem Grihmem Denis Hofman, který asi z kurtu nikdy předtím půl hodinu před půlnocí neodcházel.

Očekávanými utkáními druhého dne byla obě semifinále. Alan Mačor nebyl schopen držet dlouho krok s favoritem Veselým a podlehl jasně 3:0. Vyrovnanější se čekalo semifinále mezi Radkem Malým a Láďou Tesárkem. Zápas přinesl mnoho líbivých a dlouhých výměn. Na jejich konci se však touchpadu častěji dotýkal Radek Malý a tak se mohl těšit na velké finále s Honzou Veselým.

Ve spodním pavouku zaujal Jeroen Wolvers. Ten se zamiloval do pětisetových zápasů a dramatických koncovek. S Němcem Lohsem nakonec prohrál o dva míče, ale uznání si získal velmi sportovním gestem v samé koncovce zápasu. Lohsemu neuznal rozhodčí sporný míček, načež Wolvers záměrně podal do autu. Němec Rusdorf jako by se snažil vyrovnat Wolversovi, když si svůj třetí pětisetový zápas schoval pro Jirku Kisvetra. Ten si na Němci vylámal zuby a těsně prohrál. A že to neměla být poslední Rusdorfova česká oběť. Kat českých hráčů s pavoučím a uspávacím stylem na samém konci turnaje v souboji o deváté místo překvapil i unaveného Pulkrába.

Ve velmi dobré formě se na turnaji prezentoval jindřichohradecký Petr Sedlačík, když si až na Radka Malého poradil se všemi svými soupeři a po vítězství nad Jardou Kindlem slavil páté místo. V souboji o bronzovou příčku proti sobě nastoupila dvě velká jména českého ricochetu Láďa Tesárek a Alan Mačor. Zpočátku se zdálo se, že Láďa bude mít cestu na stupně vítězů jednoduchou, ale Alan se dokázal na konci třetího setu ještě chytit a nečekaně vyrovnal na 2:2. Na rozhodující sadu mu již po předchozím náročném programu nezbyl dostatek sil a tak slavil ladný technik Tesárek.

Finále bylo více než důstojným vyvrcholením celého turnaje. Radek Malý Honzu Veselého již dlouhá léta neporazil, ale poslední utkání již byla velmi vyrovnaná a tak se dal čekat urputný boj. Malý do zápasu vletěl ve velkém stylu. Podařilo se mu ucpat hlavně koltů, z kterých Veselý obvykle pálí své nechytatelné rány. Veselý značně zaskočen stejným stylem ztratil i druhý set a schylovalo se k velkému překvapení. Honza však ukázal, že je velký hráč a bojovník a do zápasu se dokázal vrátit. Ve třetím setu jakoby najednou zaklel míček a vše mu začalo vycházet. To co mu chybělo v prvních dvou setech – razance a přesnost úderů, ho zdobilo ve zbytku zápasu. Radek Malý se nevzdával a bojoval dál. Vyrovnání na 2:2 však zabránit nedokázal. Pátý set rozhodoval o všem. Do půlky setu byla hra vyrovnaná, pak však začal mladší Veselý úřadovat a Malého nepustil do hry. Malý běhal, bojoval, zůstával na rozdíl od soupeře klidným při sporných rozhodnutích rozhodčího, ale nic z toho mu v koncovce pátého nepomohlo. Zaslouženým vítězem Czech Open 2010 se stal Jan Veselý.

Mezi ženami se tentokráte nepředstavila žádná hráčka z Nizozemí a z Maďarek dorazila pouze Virág Vesus. Čest německých ricochetistek zachraňovala Jana Rietsche a Noemi Fustos. Poslední jmenovaná díky svým maďarským kořenům zachraňovala čest rovnou dvěma zemím. Ač ženy dorazily v menším počtu, na herní kvalitě se to neprojevovalo. Statečně bojovala Karolína Menoušková, ale turnaj ovládly další dvě české hráčky - Denisa Paulasová a Míša Volfová.  Tyto dvě hráčky se utkaly ve finále ženské části turnaje. Při pohledu na precizní a rychlou hru obou hráček si jistě mnoho hráčů z dolní poloviny mužského pavouka oddechlo, že se s dámami nemusejí porovnávat. Nemalý počet hráčů by obě ženy zajisté porazily. Denisa Paulasová mladší Míšu Volfovou častokrát překvapovala útočnou hrou a precizními stropy, ale Míša nakonec dokázala potvrdit roli favoritky a ve finále se radovala z cenného vítězství 3:1., které jí zajistilo triumf v celé ženské části turnaje.

Letošní ročník pouze potvrdil výbornou pověst Czech Open, kterou si za poslední roky vybudoval. Turnaj také potvrdil, že je v Česku stále velmi vysoká koncentrace kvalitních hráčů, kteří chtějí hrát ricochet. Při takto kvalitní organizaci, dokonalém servisu, příjemném zázemí a nadšení všech zainteresovaných je radost se podobných turnajů účastnit.

Jan Pulkráb, RC Oliver Jindřichův Hradec