Zlobivé dítě českého ricochetu Radek Malý vítězem Dutch Open 2011

Zlobivé dítě českého ricochetu Radek Malý vítězem Dutch Open 2011

Na tři várky rozdělená skupina českých hráčů a hráček vyrazila v pátek 18.3. v ideálním ricochetovém a řidičsky neideálním počasí hájit barvy českého ricochetu do nizozemského města Alphen aan de Rijn.

Oficiality začaly hned v pátek večer, kdy se losoval mužský pavouk. Ženy se losovaly také, ale jen tři odvážné, které se nebály vedle ženské konkurence ani té mužské a dokonce ani řádné porce tuctu zápasů. Jelikož už se většina hráčů sjela do Jawi Sportcentra již v pátek, následovala krátká společenská část již první den. A protože René s kurty nešetří a má jich v Alphenu hned šest, nemuselo se nikam spěchat a hráči mohli s hraním začínat až po desáté hodině. Celkově probíhal turnaj ve velké pohodě a přátelské atmosféře. Na kurtech se neodehrál jediný nepříjemný incident. Maximem bylo pár hozených raket.

Ženy hrály systémem každá s každou. Zápasy dopadaly povětšinou dle papírových předpokladů. Když souboj dvou nejlepších nizozemských žen přesvědčivě vyhrála Anka Hendriks nezbývalo než se těšit na duel dvou největších favoritek Míši Volfové a Anky. Zde byla mírnou favoritkou česká vítězka letošního Czech Open Míša. Do zápasu však nenastoupila zcela zkoncentrovaná a v prvních dvou setech byla hra zcela vyrovnaná. Na Míše se začal projevovat nedostatek ricochetových tréninků a Anka, která v posledních pár měsících viditelně nabrala fyzické síly, začala na kurtu panovat. Právem na konci turnaje mohla vystoupit na nejvyšší patro stupňů vítězů. 

I mezi muži většina zápasů dopadla dle očekávání. Ani tak ale nebyla nouze o napínavé zápasy. V předkole možná trochu nečekaně vypadla jedna ze dvou Češek v mužské části, Míša Volfová. Ta nakonec po boji nestačila na neznámého Ramona Jonkerse. Výborně našlápnuto měl v předkole král suchého vtipu Petr Sedláček, nakonec však nadějně rozehraný zápas do vítězného konce nedotáhnul a bojoval pouze mezi nepostupujícími. I nadále však držel Petr v českém týmu dobrou náladu. V tom mu vydatně sekundoval největší favorit turnaje Radek Malý. Ten se jen na okraj pohodlně a bez větší námahy probojoval do finále. Svůj neustále se zlepšující ricochetový um na kurtech dobře prodal i Michal „Kapitán“ Jakubec. Odměnou mu bylo velmi solidní 22. místo. O místo výš se umístil neohrožený řidič, dříč a nervák Honza Schmidt. Zejména jeho zápas s Jakubem Valentou byl jedním z nejnapínavějších a nejzajímavějších v průběhu turnaje. Junior Jakub ve svých 16 letech zanechal na turnaji výraznou stopu, když se umístil v první polovině výsledkové listiny. Vedle zmiňované výhry nad Honzou „Messerschmidtem“ se mu v pěti setech povedlo porazit i zkušeného Němce Hambsche. Franta Kukač si na turnaj přivezl profesionální fanynku v podobě své přítelkyně. A její podpora na kurtech asi byla znát. Františkovi jeho dobré výkony vynesly místo se šťastným číslem 13. České ženy hrající i mezi muži se seřadili okolo 32. místa. Simona Hegerová prošla předkolem a obsadila právě 32. příčku. Míša si spravila chuť v nejspodnějším pavouku, který po boji vyhrála.

Do první desítky turnaje se vměstnali celkem 4 čeští hráči. Na sedmém místě skončil „letec“ Martin Rudovský, který se vytáhnul zejména v zápasech s Johanem Remmersem. Škoda jen, že v posledním zápase nestačil na nekompromisním způsobem servírujícího Wolverse. Třetím nejvýše postaveným Čechem v turnaji byl Jirka Kisvetr. Jak málo chybělo a vše mohlo být úplně jinak. Hned v prvním zápase totiž narazil na nenápadného Maarta Kooye. Tento Holanďan mladistvého vzhledu se po kurtu pohyboval jako hopík a Jirku nepouštěl k jeho hře – střelbě. Jirka kazil, na co šáhnul a všude byl pozdě. Již ve třetím setu muselo „Eso z Kunratic“ čelit matchballům soupeře. Ty nakonec se štěstím odvrátil. V koncovce pátého setu Jirka prohrával o 4 body. Proti sobě měl již 4 matchbally. Neuvěřitelnou houževnatostí a za hlasité podpory českých hráčů dokázal zápas nevídaným způsobem otočit. Všem po zápase spadla čelist, když se ukázalo, že Jirkovýmu soupeři už je 50. Klobouk dolu. Takový pohyb po kurtu nepředvádí ani mnoho dvacetiletých hráčů (včetně mě – pozn. red. J)Jirka mohl mířit ještě výš. Ve čtvrtfinále mu však zkřížil cestu v minulých měsících nejlepší Nizozemec René Wieten. Majitel celého centra si vzpomněl na loňskou výhru nad Jirkou, která se dokonce odehrávala na stejném kurtu č 3. Zápas probíhal ve velkém stylu a podle scénáře jako od Hitchcocka. Celý průběh a všechny sety byly vyrovnané. Stejně tak ten poslední, který vyhrál pan domácí poměrem 20:18. Když další z českých hráčů Honza Pulkráb porazil v pěti setech nestárnoucího Ronalda Krolla 3:2, mohl v semifinále pomstít Jirku. To se mu také povedlo. Po dvou vítězných setech sice Honza povolil a už se zdálo, že bude následovat další „pulkrábovský“ pětiseťák, nakonec však Honza v pravou chvíli zase zabral a výsledkem 3:1 se posunul do finále.

Jelikož bylo finále posledním utkáním mezi muži, viděl ho velký počet diváků. Ti asi dopředu tušili, komu bude především patřit. Honza Pulkráb se snažil bojovat, ale o cenné síly přišel v předchozím průběhu turnaje, zatímco Radek Malý vyhrával s prstem v nose a připitomělým úsměvem na tváři. Když už chtěl Radek finále ve třetím setu trochu zdramatizovat, tak se Honza přece jen hecnul a velkorysou nabídku k zisku alespoň jednoho setu využil. Celkově však nebylo o vítězi pochyb. „Malinátor“ s velkým přehledem celý turnaj opanoval se ztrátou jediného setu (jeho darování si dle vlastních slov bude ještě dlouho vyčítat). Na stupních vítězů si Radek mohl zaslouženě vychutnávat zvedání poháru nad hlavu. Úsměv mu trochu zatuhnul až ve chvíli, kdy zjistil, že nádherný pohár je putovní a že za rok ho bude muset buď vrátit, nebo obhájit. Mezitím ho však určitě stihne ukázat na mnoha místech – nahlášeny již byly jeho návštěvy na poště, v práci, v bance, na fotbale… Na Palmovce jistě bude také ještě nejeden cizí člověk o poháru slyšet.

Dutch Open opět potvrdil, že u Reného jsou krásné turnaje, které si všichni užívají, že ricochet stále žije z entusiasmu nadšených hráčů a že ricochet není jenom o sportu samotném.

Jan Pulkráb

RC Jindř.Hradec

Fotografie ve fotogalerii níže nebo na facebookovém ricochetovém profilu zde.

Konečné pořadí:

Ženy:
1. Anka Hendriks (NL) (winner Dutch Open Challenge Cup Women)
2. Michaela Volfova (CZ)
3. Nadia Saidi (NL)
4. Simona Hegerova (CZ)
5. Sylvi Morgenstern (D)
6. Denise Kluijtmans (NL)

Muži:
1. Radek Maly (CZ) (winner Dutch Open Challenge Cup Men)
2. Jan Pulkrab (CZ)
3. Rene Wieten (NL)
4. Lars van Coolwijk (NL)
5. Jiri Kisvetr (CZ)
6. Jeroen Wolvers (NL)
7. Martin Rudovsky (CZ)
8. Ronald Krol (NL)
9. Bas van Coolwijk (NL)
10. Johan Remmers (NL)
11. Mirko Lohse (D)
12. Coen Faber (NL)
13. Frantisek Kukac (CZ)
14. Siebe Boiten (NL)
15. Frank Keijzer (NL)
16. Lasmar van der Waals (NL)
17. Michel Koster (NL) (winner big plate)
18. Jakub Valenta (CZ) (2nd place big plate)
19. Ruud van der Zwaluw (NL)
20. Tobias Hambsch (D)
21. Jan Schmidt (NL)
22. Michal Jakubec (CZ)
23. Anka Hendriks (NL)
24. Ramon Jonker (NL)
25. Mart Kooy (NL)
26. Martijn Meiring (NL)
27. Michel Stokhorst (NL)
28. Jim Wah Chung (NL)
29. Aart Jansen (NL)
30. Ton van Vliet (NL)
31. Sander Koomen (NL)
32. Simona Hegerova (CZ)
33. Michaela Volfova (CZ) (winner small plate)
34. Bert Wissink (NL) (2nd place small plate)
35. Petr Sedlacek (CZ)
36. Wouter Landlust (NL)
37. Frans Gremmen (NL)
38. Sonny Jonker (NL)
39. Marco Polo (NL)
40. Waldemar Zoska (D)